Maud Wagner – první dáma světa tetování

Maud Wagner, odačka z Kansasu (únor 1877 v Lyon County), která vystupovala i v cirkusech. Ale také první známá umělkyně ve Spojených státech amerických, jež se stala slavnou díky uměleckému tetování. Maud Stevens Wagner, jak znělo (po svatbě) celé jméno dcery Davida Van Burana Stevense a Sarah Jane McGee, byla totiž přesným opakem průměrné ženy své doby.

Tetování se stalo jejím osudem

Viktoriánská éra je spjata s pokornou dívkou, co se na veřejnosti slušně obléká – ale pro cirkusovou artistku snad ani nemohlo být jiné volby. Rande se svým prvním mužem si údajně domluvila za lekci tetování, mistr v oboru Gus Wagner ji pak naučil vše, co k této profesi potřebovala. Právě tehdy se zrodila ikona zvaná The Inked Woman, tedy doslova Inkoustová žena (nebo přeneseně Žena s tetováním). Její cirkusová manéž cestovala od východního k západnímu pobřeží a zase zpět, Maud mohla sledovat svět a také vývoj v oblasti tetování, který směřoval kupředu mílovými kroky.

Tetování s motivy dotýkajících se niterného amerického vlastenectví, ale také obrazy zvířat nebo vlastní jméno tetované osoby na levou ruku, nabídka byla hodně široká. Není divu, že když potetovala své spolupracovníky z cirkusu, rozhodla se nabízet své služby široké veřejnosti. Elektrické tetovací stroje se už hojně používaly, ale sama Maud se vydala jinou cestou, využívala hlavně své prvotřídní zručnosti a tetovala ještě dlouho staršími metodami.

Tetování žen na americkém kontinentu ale s Maud Wagner nezačalo

Inuitské kmeny se tetují dodnes, v tamní kultuře jde o přechodový rituál k dospělosti, který mnoho znamená. První zprávy o tetování eskymáckých žen se datují do roku 1576, kdy je na papír zaznamenal anglický cestovatel Martin Frobisher. To však neznamená, že Maud Wagner nebyla průkopnicí, která zasluhuje velké uznání. Ve své době navíc měla mnohem těžší pozici, protože žena se podle tehdejší společnosti na podobnou profesi vůbec nehodila (a tetování ženám v konzervativní Anglii a některých částech USA vůbec nepříslušelo).

Vášeň pro výtvarné umění a různorodé typy tetování se jí staly zcela vlastní. Stejně jako divoce zbarvené šaty bez ramínek a potetované tělo. Od krku výš šlo o perfektní prototyp ženy viktoriánské éry, zbytek by ale zapadl asi až do naší epochy. Inspirací jí nebyly jen cesty, manžel pracoval jistou dobu jako námořník – a těm bylo tetování doslova vlastní, stejně jako trochu kočovnější styl života. Gus Wagner na konci osmnáctého století pracoval u námořnictva, poznal Jávu a Borneo a tetování tamních domorodců a v době, kdy se vracel do USA, měl za sebou na tři stovky různých prací na lidské kůži.

Maud měla za sebou dlouholetou kariéru, v které pokračovala dcera

Byla jedním z nejstarších profesionálů ve svém oboru, kterému učila také svou dceru Lottevu. Mimochodem, ta vyrobila své první tetování už ve věku devíti let (pro zajímavost, šla ve stopách otce, kterého tetovali poprvé ve dvanácti). Později se s manželem Gusem rozhodla odejít od cirkusu a věnovat se své nové oblíbené činnosti, procestovali celé Spojené státy, aby se pak usadili v Lawtonu v Oklahomě. Tam také Wagner v roce 1961 umírá. Dcera Lotteva směle pokračuje v započaté práci a stává se také tatérskou legendou, ačkoliv – což je možná velkou perličkou – neměla sama ani jediné tetování…

Diskuze

Your email address will not be published. Required fields are marked *


This div height required for enabling the sticky sidebar